Doprava biomasy do teplárny: o nás bez nás a hezky potichu

Za Žirečským mlýnem bude přemostění přes Svatojánské louky a napojení na silnici Dvůr-Žireč bude po levé straně mezi posledním soukromým pozemkem a začátkem odkaliště (nedaleko odbočky na letiště na druhé straně). Bude ještě chvíli trvat, než se v této lokalitě skutečně "kopne" (D11 do Kocbeře má být uvedena do provozu v roce 2024). Do jaké míry bude zadavatel stavby řešit stav navazující komunikace nebo to, jestli je pro místní zajištěn bezpečný přístup do Dvora jinak než automobilem? 

To ví nejlíp ti, kteří tu žijí.

Co však přijde na řadu dřív, je záměr teplárny DK. Na úřední desce města byl 3. března pověšen dokument s názvem Územní rozhodnutí o umístění stavby s názvem: "Výstavba horkovodního zdroje v TDK na st.p.2417/1" v Teplárně Dvůr Králové nad Labem, ul. 28. října č.p. 1965. Má 77 stran, tak se pokusím vytáhnout to důležité.

Do roku 2022 musí TDK skončit se spalováním uhlí, a proto už nyní plánují technické přestavby na spalování biomasy (zemní plyn a štěpka) – nové kotle, sklady, atd. Můj tatínek pracoval v teplárně celý život a tak si umí představit, jaké množství materiálu to bude. Přímo v dokumentu se uvádí: „Předpokládaná spotřeba biomasy je do 14 tis. tun za rok“. Dále se v dokumentu píše: „Pro dopravu biomasy bude použita kamionová doprava s nákladním přívěsem, nosnost do 30 tun.“ Bohužel štěpka není písek. Na to konto se ozvali spoluobčané, kteří mají v blízkosti teplárny nemovitost. Kromě jiných námitek se zajímali právě o množství kamionů. ČEZ na to odpovídá:

„Návoz štěpky bude probíhat max. 12 kamiony denně.“

Příjezdová cesta k naskladnění štěpky je zakreslená hlavní branou z ulice 28. října z důvodu vážení, nicméně na str. 58 se pak uvádí v souvislosti s dopravní zátěží centra města „Jednou z oblastí prověřovanou v této územní studii byly i možnosti napojení Dvora Králové nad Labem na dálnici D11 z prostoru navrhované mimoúrovňové křižovatky Jaroměř – sever, a to zejména s ohledem na jednotlivé etapy plánované výstavby dálnice D11.“ Víme, v jaké fázi je dálnice a že sjezd v Hořenicích má být otevřen v prosinci letošního roku. Kudy tedy myslíte, že všechny ty kamiony budou jezdit?

Proč ČEZ nechce k návozu štěpky použít železnici? Nejspíš kvůli technologii vykládky. Ale i to by se snad dalo řešit. Ovšem to by v dokumentu nesmělo stát zásadní: „Nákladní automobilová doprava
je nutná podmínka pro provoz biomasového kotle, který však není celoroční, protože v letním období, kdy požadavek tepelné sítě klesá pod garantovaný minimální výkon biomasového kotle budou tepelnou dodávku přebírat kotle plynové. Po realizaci záměru bude doprava po železnici utlumena a pro dovoz paliva a odvoz produktů spalování bude využívána nákladní automobilová doprava. Celková intenzita vyvolané nákladní dopravy pro dovoz biomasy a odvoz produktů spalování byla vypočtena na úrovni cca 3 160 jízd/rok.“

Je to logické, když se přes léto netopí, ale uvedená čísla tím pádem nesedí! Při celoročním provozu na biomasu by to odpovídalo: 3160 jízd vydělíme 260 (počet všedních dní, protože o víkendu jezdit nebudou = skutečně 12 aut za den). Ale při provozu cca od října do května už je to pouze nějakých 170 dní a tím pádem ne 12, ale 19 aut za den! Pokud by chtěl ČEZ dodržet maximální počet 12 aut denně, znamenalo by to pokles výkonu skoro o 40 %! Tak nevím, kde udělali „soudruzi“ chybu…

Přes léto tedy nebudou náklaďáky ucpávat město. Bezva! Zvýšení provozu přes zimu však speciálně pro oblast Na Borkách znamená vyšší hluk netlumený zelení. Horší sjízdnost silnice a její zúžení při nečekané sněhové nadílce pak sníží bezpečnost!
A tím se konečně dostávám k jádru pudla. Co mě osobně dost trápí, je chybějící CHODNÍK spojující Žireč se Dvorem. Hádám, že i obyvatelé Žirče by ho uvítali. Cesta do Dvora je po rekonstrukci silnice o život. O chodníku se mluví většinou před volbami a pak skutek utek (vždy se najde něco s vyšší prioritou). A když to občas přijde na přetřes, dvorní rádcové mají jasný postoj – „lidi můžou přece využívat cyklostezku“. Jo, takže my od nás půjdeme až do Žirče a zkratkou přes dráhu, kterou využívají i zemědělci, abychom si zašli 3 kilometry? Jako zdravotní procházka po nedělním obědě je to super okruh, ale kdo by tu okliku absolvoval dobrovolně každý den?
Cyklostezku tedy nevnímám jako vhodnou alternativu chodníku pro Žireč natož pro Borka.

Škoda, že když si kdysi pan Hlavatý odkupoval pozemky, nedalo si město za podmínku spolufinancování chodníku při budoucí rekonstrukci silnice. Byl by dnes alespoň po Jutu.

Rada města má nyní na stole návrh ČEZu s ohledem na to, že nebudou materiál na stavbu a následně palivo tahat skrz město, ale přes budoucí dálniční přivaděč. Ale do doby než bude postaven?
Pan starosta byl 9. 3.2021 s návrhem na vlečku seznámen a byl velmi překvapen (cituji: „To je dobrý nápad, to by mě nenapadlo.“). 

Obávám se však, že neví nebo zapomněl na podmínku ČEZu o jejím utlumení. Ráda bych tedy viděla snahu radnice vyjednat takové podmínky, které budou výhodné hlavně pro nás, občany. Tzn., pokud neprojde vlečka, co kdyby ČEZ (a mohl by se ostatně přidat i pan Hlavatý) zafinancovali vybudování chodníku, pokud chtějí využívat komunikaci ke svým podnikatelským aktivitám? Konečně by mohl ČEZ na své náklady odstranit nefunkční odpadní potrubí a ne ho nechat postupně hnít. Teď je myslím ideální čas, vybojovat chodník, než bude pozdě a všechno bude v plánech zakreslené, odkupy pozemků budou odklepnuté, atd. Umíte si představit, jak se vyhnou dva náklaďáky v zatáčce u kapličky? I proto by se hodilo s ohledem na budoucí zátěž, pokračovat v rekonstrukci silnice, a při úvaze rozšíření pruhů a připojení chodníku také revitalizovat přestárlou zeleň podél komunikace.

Nikola Kuhnová