Zakladatel Jaroměřského krosu Jiří Pour oslavil jubileum

Vrcholový sportovec se dvěma tituly

Jiří Pour pochází z Klatov: je trenérem 2. třídy v atletickém víceboji, absolvent pedagogické fakulty v Plzni a zároveň FTSV v Praze. Z vrcholové atletiky (zejména běh na 400 m) ho sesadily zdravotní problémy s koleny. Poté se jako trenér soustředil na individuální výkonnostní trénink sprintu a kratších tratí. Do Jaroměře se přistěhoval za manželkou v roce 1999. Zde se začal věnovat i skupinovému tréninku dětí a výsledky se dostavily velmi brzy. 

Zapojení do jaroměřské komunity

Po přestěhování se věnoval atletice v Jaroměři v rámci možností a potkával se se zástupci místního Sokola. Dozvěděl se o projektu nového stadionu a se svými zkušenosti se podílel na připomínkování technické dokumentace. Ve spolupráci se zaměstnankyní městského úřadu připravil v roce 2009 slavnostní otevření nového stadionu, na kterém nechyběla ani hvězdy české atletiky Jarmila Kratochvílová a Ludmila Formanová.

V roce 2010 se domluvil s Hankou Hřivnovou, která zde atletický oddíl při TJ Sokol Jaroměř založila, a vzal si na starost tehdejší minipřípravku, kam docházela i jeho dcera Alžběta. Již ve stejném roce obsadily děti z jeho skupiny první místa na regionálních a celostátních závodech, později i v Poháru ISCAREX. V roce 2011 převzal za svoji trenérskou činnost s mládeží ocenění města Jaroměř.

Z tehdejších téměř 30 dětí minipřípravky, které si vzal tehdy na starost, do dnešních dnů pravidelně trénuje 15 dětí, z toho několik na výkonnosti úrovni, tedy do 10. místa v republice. Připomeňme Dominika Mojžíše, Vojtu Petišku, Marii Voborníkovou a Alžbětu Pourovou.

Založení nové sportovní události

Již jako student klatovského gymnázia se zasloužil o vznik a organizaci tamních významných sportovních akcí. V těchto aktivitách pokračoval i v Jaroměři, kde se v roce 2010 běžel nultý ročník Jaroměřského krosu. Z jeho nápadu uspořádat běžecký závod v jedinečném a pestrém terénu josefovské pevnosti se stala za 10 let významná nadregionální atletická událost, kde se potkávají mistři, nadšenci i hendikepovaní. Letošní jubilejní 10. ročník se bohužel kvůli letošní situaci nekonal na jaře, ani na podzim, ale přesouvá se na nový termín: 25. duben 2021.

Atletický veterán

V roce 2020 oslavil Jiří Pour kulaté 50. narozeniny. Považuje je za přelomové. “Rád bych se zase věnoval sám sobě. Ještě před 5 lety jsem byl na Mistrovství světa veteránů 22. na čtyřstovce. Nyní - po operacích kolene - bych se rád vrátil. Věřím, že stále mám šanci na úspěch,” sdílí svoje závodní nadšení. Zároveň rád vzpomíná i na amatérské závody ve víceboji. “V roce 2004 jsem závodil na Jedermannzehnkampf ve Vídni, což je největší desetiboj pro širokou veřejnost v Evropě, organizovaný masový závod pro tisíce účastníků. Dvakrát jsem ho vyhrál. To byl moc hezký pocit, několik let nezávodit a přesto vyhrát ovocný koš!” popisuje atmosféru vídeňského závodu. 

Za vícebojem však nemusí jezdit daleko. Terén josefovské pevnosti je ideální místem pro komerční závod Gladiator race. “Přiznám se, že jsem jej ještě nezkusil, ale hecli jsme se s Alžbětou, že se na něj přihlásíme. Těším se na tu atmosféru a určitě do toho půjdu, i když zároveň mám ten správný strach,” připouští zkušený vícebojař. Aktuálně však atletickou osobnost zajímá jiný sport - paragliding. “Závodit nechci, je to pro mě odpočinková činnost, stejně jako například golf,” přibližuje svůj nový koníček. 

Zpět na Duklu

A co dělá nyní? “Rozepisuji tréninky v Praze na Duklę, kde mám čas se nyní věnovat vedle své práce intenzivně jen jedné osobě a konečně také sobě”. Do Prahy ho zpět stáhla dcera, která na Dukle také trénuje. Zároveň zde po letech našel práci, která ho skutečně naplňuje. “Bohužel není v současné době již v mých silách se věnovat naplno tréninku v Jaroměři a zároveň aktivitám v Praze. Děti z mé skupiny jsou předané do dobrých rukou - Ondrovi Porubkovi. Hance Hřivnové a Romanu Kopeckému bych rád poděkoval za možnost trénovat v tomto oddíle, byla to pro mě příjemná zkušenost,” loučí se Pour se svými trenérskými aktivitami v Jaroměři. Členem jaroměřského Sokola však zůstane. “Rád si někdy přijdu zatrénovat, poradím, bude-li zájem, ale už nebudu mít vlastní skupinu. Je to pro mě závazek, který nyní nemůžu plnit.”

Věříme, že se stále budeme v Jaroměři setkávat a přejeme za všechny atlety hodně nejen sportovních úspěchů v další životní etapě.

Kateřina Sekyrková

jaromersko.cz