Podívejte se na velkou reportáž z královédvorských oslav 100. výročí vzniku Československa

Již od září se v rámci připomínky tohoto mimořádného výročí konala řada kulturních akcí – koncertů, výstav a vzpomínkových akcí, které vyvrcholily poslední říjnový víkend. V pátek 26. října se uskutečnil v Hankově domě koncert Podkrkonošského symfonického orchestru.

V neděli 28. října zástupci města – starosta Jan Jarolím a místostarostové Alexandra Jiřičková a Jan Helbich – nejprve položili věnec u pomníku T. G. Masaryka v Podharti. Poté na náměstí Republiky vysadili strom svobody – lípu srdčitou. „Již v průběhu týdne bylo v různých lokalitách města a jeho částech vysázeno sedmnáct lip srdčitých, tu osmnáctou vysazujeme dnes jako strom svobody. Doufám, že letos vysazené stromy budou nejen připomínat 100. výročí vzniku samostatného Československa, ale zůstanou zde také jako památka doby současné,“ uvedl ve své řeči mimo jiné starosta Jan Jarolím a pokračoval: „Stromy svobody byly hromadně vysazovány v letech 1918 a 1919 a symbolizují vznik Československé republiky. Obyvatelé tyto stromy vysazovali na náměstích či návsích, a připomínali si tím, že lidé tvoří jednotu. Pod těmito stromy se často sdružovali, odehrávaly se zde svatby nebo oslavy. Je tedy dobře, že si tyto tradice a významná výročí i nadále připomínáme.“ Ne náhodou byla jako strom svobody zvolena lípa. Ta byla už posvátným stromem starých Čechů, v roce 1848 se na Všeslovanském sněmu v Praze stala národním symbolem slovanských národů (jako protiváha k velkoněmeckému dubu) a její připomínku najdeme například na prezidentské standartě.

Nedělní program zakončil pietní akt na náměstí Odboje, kterého se zúčastnili také královédvorští sokolové a skauti, u pomníku nechyběla ani čestná vojenská stráž a v podání pěveckého sboru Záboj mimo jiné zazněla československá státní hymna.

„Jsem velmi rád, že jsou přítomni právě zástupci skautů a sokolů, protože tyto organizace stály u zrodu republiky, na němž se významně podílely, je zde pěvecký sboru Záboj, který vznikl v 19. století a jeho členové řadou akcí přispěli i v našem městě k posilování národního sebeurčení. Pro mnohé je symbolem 28. října 2018 osobnost Tomáše Garigua Masaryka. Tento velký státník a první československý prezident navštívil Dvůr Králové nad Labem v sobotu 10. července 1926. Tehdy ho na náměstí přivítal tehdejší starosta Václav Měšťák a legionář Jan Vávra. A kromě náměstí, které je právě po Masarykovi pojmenováno, jeho památku připomíná také pomník v Podharti. Měli bychom rovněž společně vzpomenout na všechny, kteří položili životy, aby mohlo samostatné Československo vzniknout, ale také na ty, kteří za náš stát za oněch 100 let zemřeli. Právě jejich odkazy bychom měli neustále připomínat a dělat společně vše pro to, aby jejich oběti nikdy nebyly zbytečné. Tito hrdinové nám postupně vybojovali privilegium mít vlastní stát, vlastní identitu, vlastní řeč i měnu – věci, které dnes považujeme za samozřejmě, ale je naší povinností nejen v jejich odkazu o tyto hodnoty pečovat a bedlivě je střežit. Jen tak budeme ctít jejich odkaz při stých narozeninách republiky i v budoucnu,“ uzavřel svůj projev při pietním aktu starosta Jan Jarolím.

K několika desítkám přítomných lidí promluvili také Hana Pojezdná za pěvecký sbor Záboj, Pavlína Špatenková, vzdělavatelka TJ Sokol Dvůr Králové nad Labem, a Josef Langfelner, zástupce skautů.

Na závěr odpoledne lidé zhlédli film V běhu dějin – 100 let našeho města v obrazech. Jedná se o projekci dobových historických fotografií, k níž napsala komentář místostarostka Alexandra Jiřičková. Film bude možné k vidění až do 11. listopadu v Městském muzeu ve Dvoře Králové nad Labem během výstavy Osudové osmičky. V úterý 30. října oslavy vzniku Československa zakončí v Hankově domě koncert Hudba v myšlenkách Masarykových, na kterém zazní skladby známých českých a světových hudebních skladatelů.

Text a foto: web města